Praxe v domově s certifikátem Vážka učí individuálnímu přístupu

Praxe v domově s certifikátem Vážka učí individuálnímu přístupu

Mezi klinická pracoviště Zdravotně sociální fakulty JU patří i jedno s prestižním certifikátem Vážka. Jedná se o odloučené pracoviště Domova pro seniory Máj v ulici Na Zlaté stoce, které je v provozu od července loňského roku. Poskytuje služby dvaceti klientům s Alzheimerovou demencí nebo jinými typy demence. Pro studenty ZSF je to zejména příležitost poznat, jak důležitý je individuální přístup ke klientům.

Ocenění Vážka mohou dostat provozovatelé poskytující kvalitní služby pro lidi s demencí, musí však projít auditem, který se zaměřuje na všechny oblasti a kritéria definované v dokumentu Kritéria hodnocení kvality. Po více než ročním provozu požádalo vedení domova Českou alzheimerovskou společnost o audit tohoto pracoviště. „Certifikát není povinný. Šlo nám spíše o utvrzení našeho přesvědčení, že zařízení funguje na velmi dobré úrovni, což dokazuje udělené osvědčení,“ poznamenal ředitel Pavel Janda.

Na Zlaté stoce bylo hodnoceno devět kritérií v oblasti péče o klienty, sedm kritérií se týkalo architektonického řešení a vybavení pracoviště a dalších pět hodnotilo kvalifikaci a vzdělávání personálu. Získaný certifikát bude obhajován znovu v roce 2015.

Domov má nepřetržitý provoz. O klienty se stará celkem šest zdravotních sester, sedm pracovníků sociálních služeb a dva lékaři, kteří docházejí dle aktuální potřeby. Staniční sestra Jiřina Sedláčková upřesnila, že v domě je celkem 11 pokojů, z toho dva jednolůžkové a devět dvoulůžkových. Každý pokoj má své sociální zařízení, vše je bezbariérové. K dispozici je malá zahrada, kde se lidé mohou potěšit i se zakrslým králíkem.

„Snažíme se pracovat s životním příběhem klientů, a přizpůsobit tak naši péči i prostředí. Práce se seniory je těžká, zvláště pak s klienty s demencí. Proto se snažíme pracovat individuálně,“ upřesnila Jiřina Sedláčková.

Studenti ZSF se tam pravidelně střídají na praxi. Nyní ji absolvovala Markéta Dudyová ze 3. ročníku oboru Rehabilitační-psychosociální péče o postižené děti, dospělé a seniory. „Hned jakmile jsem sem poprvé vstoupila, pocítila jsem příjemné rodinné prostředí,“ ocenila zdejší atmosféru. Během své praxe ozdobila s klienty stromeček a snažila se je rozptýlit různými způsoby, například čtením, trénováním paměti nebo hrou Člověče, nezlob se. Vyzkoušela si, že dobře povzbuzují paměť různé písničky. Velmi se jí líbilo, že zde lidé mohou trávit čas společně v útulné místnosti. Působivé je třeba to, když pohromadě sledují nějaký známý film, který v každém z nich probouzí příjemné vzpomínky.

Přiložené obrázky