Novinka
(8.7.2015)
Přínos stáží v zahraničí mnohým dojde, až když si je vyzkoušejí na vlastní kůži
Rozhovor s proděkanem pro zahraniční vztahy
doc. RNDr. Miroslavem Šípem, DrSc.
Léto je dobou, kdy má člověk větší chuť cestovat a poznávat cizí země. V této náladě může přemýšlet i nad tím, jak si rozšířit obzory a vědomosti víc do hloubky – nejen jako výletník. Velkou výhodou Zdravotně sociální fakulty JU je to, že má hustou síť odborných kontaktů v zahraničí, které lze využít ke studijním či pracovním stážím. Jen za loňský rok vyslala a přijala studenty i akademické pracovníky celkem z/do 27 zemí světa. „Máme zpětnou vazbu, že rozhodnutí uchazečů přihlásit se na naši fakultu významně ovlivňuje i to, že má širokou nabídku stáží v zahraničí,“ říká proděkan pro zahraniční vztahy doc. RNDr. Miroslav Šíp, DrSc.
Ve funkci proděkana jste od února letošního roku. Jaké máte osobní zkušenosti s působením v cizích zemích?
V zahraničí jsem pobýval a pracoval celkem sedm let, a to ve Francii, Litvě, Rakousku a Německu. Většinou ve vědeckých institucích, ale také v soukromých firmách a na školách. Tím jsem získal pohled člověka, který v cizí zemi pracuje a stará se o živobytí, což je velký rozdíl od pohledu turisty. Umím si představit, že existuje řada studentů, kteří si řeknou: proč bych jezdil do Rakouska na stáž od školy, když jsem tam byl, prošel jsem se po Alpách a celkem vím, jak to tam vypadá ... Toto je hledisko turisty, který ale nikdy danou zemi nepozná tak do hloubky, jako když přijede na stáž, do školy, nebo tam začne pracovat.
V dnešní době si lidé většinu informací snadno najdou na internetu – tam je celý svět propojený a zdá se, že lze všechno rychle zjistit z pohodlí domova. Stojí vůbec ještě za to vydat se do světa na zkušenou?
Je možné, že se na to řada studentů, kteří brouzdají po internetu, může dívat i takto. Ale musí si uvědomit, že do značné míry to není nic jiného než virtuální svět. Ano, internet i další média nám dovedou přiblížit, jak to asi v cizině vypadá a jak to tam chodí. Ale nic se nevyrovná tomu, když tam přijedete, komunikujete s lidmi a když vidíte realitu tak, jak je. Zahraniční stáže studenty obohatí z více hledisek. Prvním je to, že získají odborné vědomosti, které jim budou podávány z trochu jiného pohledu, než jsou doma zvyklí. Když se pak vrátí domů, jejich poznatky budou o to cennější.
Dalším významným argumentem je jistě šance zdokonalit se v cizím jazyce.
Ano, zvlášť v tom ohledu, že se lidé cizojazyčně naučí vyjadřovat své názory na odborná témata. Získají méně povrchní náhled na danou zemi a problematiku, než kdyby tam byli jen na výletě. Chápu zahraniční vztahy jako jeden z nezbytných atributů vysokého školství, vždyť už na středověkých univerzitách měli studenti možnost cestovat za svými mistry po celé Evropě i po světě. Díky tomu měli různé pohledy na tytéž věci. A právě to se dnes cení nejvíc: pokud má člověk být skutečně odborníkem, musí umět nahlížet na jednu a tutéž věc z různých hledisek, aby ji pochopil.
S čím jste do funkce proděkana vstupoval?
Především jsem si byl jistý, že můžeme navázat na mnoho dobrého, co se už povedlo. Svědčí o tom například poslední statistika: jen za loňský rok z naší fakulty odjeli, popř. k nám přijeli, studenti a pedagogové z 27 zemí světa. Zaujalo mě také to, že celkem 36 našich studentů vycestovalo na cestu delší než čtyři týdny. Celkově si vybrali tyto země: Zambie, Namibie, JAR, Thajsko, Bangladéš, Belgie, Finsko, Slovensko a Rakousko. A převážnou část z celkového počtu 25 přijatých studentů představovalo 18 studentů ze Slovinska, Rakouska a Slovenska, kteří se účastnili týdenní mobility Ceepus, kterou organizovala Mgr. Vlastimila Ptáčníková, Ph.D., z oddělení jazyků ZSF. V ní mám velkou oporu – a mou nejbližší spolupracovnicí, na jejíž zkušenosti se mohu vždy spolehnout, je referentka a koordinátorka kanceláře pro zahraniční vztahy Mgr. Gabriela Kopecká, Ph.D.
Loňská statistika je výmluvná, ale počet zemí, s nimiž má fakulta či univerzita čilé styky, je jistě ještě vyšší.
Samozřejmě, jen z hlediska studentů lze využít kolem padesáti smluv, které Jihočeská univerzita uzavřela s různými vysokoškolskými institucemi po celém světě. Jejich názvy a kontakty jsou na webových stránkách univerzity i naší fakulty. Kancelář pro zahraniční vztahy ZSF JU posílá studentům výzvy, pokud se objeví nějaká aktuální nabídka. Bohužel někteří studenti jen pasivně čekají, až se jim bude něco líbit. Lépe je zapátrat aktivně přímo ve svém oboru, jaké zahraniční kontakty jsou k dispozici. Fakulta má zájem na tom, aby studenti využívali zahraničních stáží, a podporuje to částečně i ze stipendijního fondu. Finančně výrazně pomáhá Erasmus+ i Ceepus a různé další programy, takže je škoda těchto možností nevyužít. Někdy však studenti váhají i tam, kde by vůbec váhat nemuseli.
Proč je podle Vás tak důležité, aby mladí lidé vyjeli do světa?
Jsou v ideálním věku, kdy mají čas a také onu potřebnou vnímavost, díky níž dokážou nasát zážitky v cizí zemi úplně jinak, než když jsou pak starší. I z vlastní zkušenosti vím, že zážitky získané ve studentském věku se vryjí do paměti nesmazatelně, jsou to poznatky a vzpomínky na celý život. Jak odborné, tak osobní.
Jakou máte zpětnou vazbu od těch, kteří se již ze zahraničí vrátili?
Zjistil jsem, že celá řada studentů, kteří už někam vycestovali, se aktivně snaží vyjet znovu. Přínos takových studijních či pracovních stáží totiž mnohým dojde, až když si to zkusí na vlastní kůži.
Co je vaší prioritou v roli proděkana pro zahraniční vztahy?
Především se snažíme o navázání a prohloubení spolupráce s nejbližšími partnery, tedy s Rakouskem a Německem v rámci společného Evropského regionu Dunaj-Vltava. Blízkost hranice s těmito zeměmi, které potřebují absolventy našich zdravotnických i sociálních oborů, je pro nás velkou výhodou. Je ale zapotřebí posílit výuku němčiny, proto jsem rád, že Oddělení jazyků ZSF JU připraví v příštím semestru speciální kurzy němčiny zaměřené přímo na potřeby praxe. Německý jazyk je podle mého názoru pro naši fakultu perspektivní, protože je to řeč našich sousedů. Sice se člověk v Rakousku a Německu anglicky domluví, ale v kontaktu s pacienty a klienty, hlavně těmi staršími, potřebuje znát němčinu. Někdy dokonce i se záludnostmi dialektu.
A co anglický jazyk?
Angličtina je samozřejmě pro naši fakultu jazykem číslo jedna, i z toho hlediska, že máme v angličtině akreditovaný bakalářský studijní program Nursing. I ze strategického hlediska je pro nás velmi důležité rozjet na fakultě cizojazyčné obory s vyhlídkou, že v budoucnu by eventuálně celé spektrum oborů fakulty mělo své jazykové mutace. Cestu k tomu, jak otevřít program Nursing, spatřuji v tom, že pátráme na pracovním trhu různých zemí, kde by absolventy našich oborů potřebovali. Možnosti jsou, znamená to ale také odpovídající zázemí fakulty a další nároky na vyučující.
Na znalost cizích řečí se ptám podrobněji, protože vím, že mnozí studenti si v tomto ohledu nevěří a raději kvůli tomu na žádnou zahraniční stáž vůbec nevyjedou. Co byste jim poradil?
Je třeba mít základy, výhodou je maturita z angličtiny – ale když pak člověk do ciziny přijede, má tam náhle silnější motivaci a učí se mnohem snáz. Nastupuje škola života, což je velmi účinná metoda: kdo chce a nebojí se, dosáhne v krátkém čase větších pokroků, než kdyby se učil doma v klidu. V tomto ohledu je cenná odvaha, která je s mládím spojená. Nejhorší je jen pasivně čekat, protože vysokoškolská léta utečou rychle a poté, co člověk nastoupí do práce, už nikdy nemá tolik času jako při studiu. Nejvhodnějším obdobím, kdy vyjet do světa, je druhý ročník bakalářského, nebo první ročník magisterského studia.
Uznáváte stáže i jako praxi?
Naši studenti vyjíždějí především na praxi – pokud si student vyjedná svoji cestu dobře a nasměruje se na správné pracoviště, uznáme mu ji. Nic neztratí, může jen získat. Je ale zapotřebí si vše náležitě dohodnout ještě předtím, než student na praxi vyjede. Připravili jsme proto na toto téma Opatření děkanky týkající se jak mobilit studentů, tak i pracovníků (odkaz je v závěru tohoto článku). V tomto dokumentu je vše podrobně specifikované včetně podrobného návodu, jak postupovat, aby byla v pořádku i veškerá administrativa. Věřím, že tím zájemcům mnohé usnadníme a budeme je víc motivovat k výjezdům. Údaje o absolvované praxi jsou mimochodem důležitou položkou v profesním životopise, podle níž se zaměstnavatel rozhoduje. Na trhu práce je totiž kromě odborných znalostí ceněná jak schopnost komunikovat v cizím jazyce, tak životní zkušenost.
Přiložené obrázky
