Studentka uspěla v celostátní soutěži hmatově ilustrovaných knih pro nevidomé

Studentka uspěla v celostátní soutěži hmatově ilustrovaných knih pro nevidomé

Studentka Zdravotně sociální fakulty JU Kamila Wedlová zabodovala v 5. ročníku celostátní soutěže Tactus.cz, která hodnotí tvorbu hmatově ilustrovaných knih pro nevidomé. V kategorii Předmětová pohádka získala tato studentka třetího ročníku oboru Speciální pedagogika – vychovatelství s dílem „Nákladní vlak" 1. místo. Soutěžila poprvé, její kniha bude k zapůjčení v Knihovně hmatových knížek

Porotci posuzovali celkem 42 děl, která se utkala ve třech kategoriích. Konkurence byla velká – do soutěže se přihlásili studenti Univerzity Karlovy v Praze (22 děl), Masarykovy univerzity v Brně (5), Arcibiskupského gymnázia v Praze (4), ZUŠ Ledeč nad Sázavou a další. Jihočeskou univerzitu reprezentovaly dvě práce. „Studenti oboru Speciální pedagogika – vychovatelství se této soutěže opakovaně účastní již od roku 2012 v rámci volitelného předmětu Braillovo písmo a podílejí se na výrobě hmatově ilustrovaných dětských knih. Výsledek Kamily Wedlové je pro fakultu velkým úspěchem,“ uvedla odborná asistentka katedry psychologie a speciální pedagogiky Mgr. et Mgr. Radka Prázdná, Ph.D. Není to pro tento obor první radost: v roce 2013 se z vítězství v této soutěži radovala Pavla Táborová ze 3. ročníku a ve stejné kategorii uspěla i její spolužačka Petra Flašková.

Porota, v níž zasedají i nevidomí, rozhoduje vždy na základě řemeslné úrovně, vnímavosti autorů pro požadavky hmatového znázornění, výběru materiálu, námětu a úrovně textu. Všechna díla míří do Knihovny hmatových knížek, kterou provozuje Asociace rodičů a přátel dětí nevidomých a slabozrakých v ČR.  

Název Tactus pochází od slova taktilní, tj. hmatový. Cílem projektu je podpořit tvorbu knížek s hmatovými obrázky pro nevidomé děti, které potřebují rozmanitost materiálů i způsobů ztvárnění, aby obrázky byly příjemné i zábavné, rozlišitelné a motivující ke hmatovému poznávání. Vyrobit knížku s dobrou hmatovou ilustrací je velice náročné i nákladné, navíc je třeba počítat s tím, že se při prohlížení značně opotřebovává.

Rozhovor s vítězkou:

S jakými materiály jste pracovala?

Svrchní část vagónků a lokomotiv je vyrobena z hliníkového materiálu, z plechovek od piva. Kov jsem použila pro jeho chladný efekt – vlak je také kovový a studený. Protože je hliník tenký, podložila jsem ho kartonovým papírem. Pracovní podložka je z molitanu, pro vyztužení jsem použila sololitové desky. Látka, kterou jsem vybrala, se jmenuje česaný silon – zvolila jsem ji, protože se k ní dobře přichytává a sundává suchý zip – tím jsou opatřeny všechny vagónky i lokomotivy, aby dětem z pracovní plochy „neujížděly“.

Jak dlouho jste knihu vytvářela?

Čistý čas vyčíslený nemám. Celková práce, tj. najít téma, navrhnout, vymyslet, co čím a jak přilepit, připevnit atd., obnášela zhruba tři měsíce.

S čím jste měla nejvíc práce?

Hlavně s výrobou vagónů, zejména s vytlačováním materiálů, které vagóny vezou, tedy uhlí, cihly, dřevo či písek. Hliník je tenký, a tak jsem musela být opatrná, abych materiál při vytlačování neprotrhla. Vagónky jsem také musela pečlivě oblepit páskou, aby okraje nebyly ostré.

Radila jste se s někým mimo školu, např. s rodiči, sourozenci, kamarády, jak by mělo dílo vypadat?

Radila jsem se s paní Terezií Kochovou, která s námi výrobu knihy konzultovala přes e-mail. Rodina pro mne sbírala plechovky. I když je vagónků jen pět a k tomu dvě lokomotivy, byla jich veliká spotřeba, protože hodně plechovek se mi při práci protrhlo. Sešít podložku dohromady mi pomohla mamka.

Jaký jste vymyslela příběh?

Příběh vypráví o strojvedoucím Filipovi, který jede s nákladním vlakem po trase Praha – České Budějovice. Jeho úkolem je na daných zastávkách připojit, nebo odpojit určitý vagón s nákladem. Dítě má za úkol pozorně poslouchat příběh a skládat vagónky tak, jak zaznělo v příběhu. Na konci vyjde celá řada vlakové soupravy ve správném pořadí.

Byla pro Vás účast v soutěži inspirativní?

Díky této práci jsem se vcítila do světa nevidomých. Potěšilo mne, že kniha má dobré ohlasy a že se Nákladní vlak dětem líbí. Ráda bych ještě někdy nějakou knihu pro nevidomé děti vyrobila.

Přiložené obrázky