Plánovaná akce
(18.11.2015)
Součástí studentské vědecké konference byl 3. ročník soutěže SVOČ
Vyhrála studentka, která se zabývala problematikou střevních zánětů u dětí. Zabodovalo také téma sociálního vyloučení
Studentka druhého ročníku magisterského studia Ošetřovatelství ve vybraných klinických oborech Monika Tenklová vyhrála 3. ročník soutěže SVOČ, který se konal na ZSF JU 18. listopadu a byl součástí Studentské vědecké konference. Vítězka zaujala odbornou porotu prací na téma Problematika nespecifických střevních zánětů u dětí. Druhé místo získal Bc. Stanislav Ondrášek, který studuje druhým rokem magisterský obor Rehabilitační psychosociální péči o postižené děti, dospělé a seniory. Zpracoval téma Život na "Stalingradu", což je sociálně vyloučená lokalita v Jihočeském kraji.
V úvodu soutěžící přivítala děkanka ZSF JU prof. PhDr. Valérie Tóthová, Ph.D., která jim popřála mnoho úspěchů. „Zjistili jste už možná, že výzkumná práce není tak jednoduchá, ale že je velice pěkná. Výsledky výzkumné činnosti jsou velice důležité pro rozvoj každého oboru. Je proto nezbytné, aby každá instituce vědeckovýzkumnou činnost studentů podporovala,“ uvedla. Školní léta jsou totiž obdobím, kdy pedagogové mohou studenty správně metodologicky vést a ovlivnit tak, aby k vědě a výzkumu získali pozitivní vztah.
SVOČ je určená pro studenty bakalářských a navazujících magisterských studijních programů v prezenční i kombinované formě studia. Celkem měla soutěž čtyři účastníky: Bc. Pavlína Pupíková představila Analýzu rizik podniku Nestlé Česko, s.r.o., závodu Zora Olomouc a návrh možných opatření a Bc. Simona Imramovská se zabývala komunikačními bariérami sester s dětským pacientem. Odborná porota udělila jen první a druhé místo.
Rozhovor s vítězkou Monikou Tenklovou:
Proč jste si vybrala právě toto téma?
O Crohnovu chorobu jsem se začala zajímat ve druhém ročníku bakalářského studia na této univerzitě, a to v době, kdy jsem měla praxi na dětském oddělení, jehož součástí byly dva pokoje dětí (pouze dívek) s nespecifickými střevními záněty. Byly zde nejen pacientky s Crohnovou chorobou, ale i s ulcerózní kolitidou. Uvědomila jsem si, že tyto děti se odlišují od ostatních, byly bledé, velmi hubené, menšího vzrůstu, nemohly jíst stravu jako ostatní děti, ale musely mít speciální dietu odpovídající jejich zdravotnímu stavu, tzn. stavu zánětu gastrointestinální sliznice. Tehdy jsem měla pro bakalářskou práci rozpracované jiné téma, a proto jsem se rozhodla problematice Crohnovy choroby věnovat v diplomové práci. Když jsem získala informace týkající se SVOČ, oslovila jsem paní Mgr. Ditu Novákovou, Ph.D., s tím, že bych se jí ráda zúčastnila, a nastínila, jakými oblastmi bych se ráda zabývala.
Mají sestry a zdravotničtí asistenti na dětských odděleních dostatek informací?
Ve své práci jsem se zabývala znalostmi a zkušenostmi zdravotnických pracovníků, pracujících na dětských odděleních jak v oblastních, krajských, tak i fakultních nemocnicích, z toho tři pracoviště byla centra nespecifických střevních zánětů a biologické léčby u dětí. Bylo zjištěno, že pouze na jednom oddělení mají pracovníci dispozici nesčetné množství materiálů a knihu, kterou napsali lékaři z oddělení. Proto jsem dospěla k názoru, že je třeba větší osvěty, která by mohla sestrám napomoci při edukaci dětí a jejich rodičů. U Crohnovy choroby byl od roku 2010 zaznamenán dvojnásobný výskyt. Je proto třeba, aby s ní byly seznámeny i sestry v oblastních nemocnicích. V této souvislosti v České republice velmi postrádám funkci školní sestry.
K osvětě přispějí i specializované webové stránky, které jste vytvořila?
Domnívám se, že ano. Tyto stránky jsou volně dostupné na http://www.crohnova-choroba-u-deti.estranky.cz/. V tomto programu jsou i rozhovory s odborníky, především s praktickým dětským lékařem, lékaři z centra pro léčbu nespecifických střevních zánětů a biologické léčby či nutričními terapeuty. Věřím, že i tímto způsobem si mohou zdravotničtí pracovníci rozšířit znalosti o této problematice a následně vhodně edukovat, a tím do určité míry ovlivnit život dítěte s tímto onemocněním. Při svém budoucím povolání bych se ráda zaměřila na biologickou léčbu, a to nejen proto, že u osob s Crohnovou chorobou je tato léčba velmi přínosná.
Rozhovor se Stanislavem Ondráškem, který získal druhé místo:
Proč jste si vybral dané téma a jak dlouho jste ho připravoval?
Toto téma jsem si vybral, protože se o sociálně vyloučenou lokalitu "Stalingrad" ještě nikdo nikdy odborně nezajímal a téma sociálního vyloučení mě velice zajímá. Po konzultaci s doc. PhDr. Alenou Kajanovou, Ph.D., jsme dohodli, že tato lokalita bude předmětem mé diplomové práce a poté i SVOČ. Vypracování práce mi zabralo zhruba tři měsíce.
Můžete upřesnit, co znamená lokalita "Stalingrad"?
Je to dvougenerační dům, který se nachází na okraji malé vesnice v Jihočeském kraji. Jelikož na "Stalingradu" žije pouze pět osob, nebudu v rámci zachování anonymity přesně sdělovat, o jakou vesnici se jedná.
S kolika lidmi jste tam mluvil, co na tom bylo nejtěžší? Jak jste si získal jejich důvěru?
Oslovil jsem všechny osoby, které se v této lokalitě nachází, bohužel s pouze dvěma osobami jsem uskutečnil rozhovory, které jsem poté doplnil o rozhovory se třemi sousedy. Nejtěžší pro mě bylo to, jakým způsobem je vůbec kontaktovat a namotivovat pro spolupráci. V získání důvěry mi nejvíce mohl pomoci fakt, že obyvatelé "Stalingradu" znají moji rodinu, a také to, že jsem je podrobně seznámil s výzkumem a ujistil je, že rozhovory jsou zcela anonymní.
Budete v tématu pokračovat i nadále?
Výzkum o sociálně vyloučené lokalitě "Stalingrad" použiju ve své diplomové práci.
