Plánovaná akce
(19.3.2019)
Seminář o životě s dětskou mozkovou obrnou přinesl silný příběh a mnoho argumentů, proč má smysl věnovat se sociální práci s otevřeným srdcem
Velká upřímnost, bezprostřednost a živá diskuse charakterizovaly seminář nazvaný Život s DMO, který se v úterý konal na ZSF JU u příležitosti Světového dne sociální práce. Studentka Lenka Maťhová přivedla dva hosty: Ondru Kubíčka, který odmalička žije s dětskou mozkovou obrnou, a jeho maminku Marii. Jejich vyprávění o životě s těžkým postižením bylo velmi otevřené a neformální, takže přítomné studentky sociálních oborů i vyučující se do debaty zapojovaly řadou dotazů.
Setkání uvedla ředitelka Ústavu sociálních a speciálněpedagogických věd ZSF JU doc. PhDr. Adéla Mojžíšová, Ph.D., která zdůraznila, že v sociálních službách jsou dobré mezilidské vztahy mimořádně důležité. Tento názor vzápětí potvrdila absolventka bakalářského studia oboru Rehabilitační-psychosociální péče o postižené děti, dospělé a seniory Lenka Maťhová, která byla dříve dobrovolnicí v soběslavském středisku Rolnička a nyní tam pracuje. Ondrovi Kubíčkovi pomáhá už řadu let a za tu dobu se velmi spřátelila s ním i s jeho rodinou. Pomáhá mu hlavně trávit volný čas – nebojí se zorganizovat pro něj i adrenalinové zážitky a další situace, při nichž se odreaguje a pobaví. „Ondra má rád nebezpečné věci, miluje třeba bobovou dráhu a vše další, kde se cítí být svobodný. Nyní máme v plánu ferratu,“ vysvětlila a ukázala řadu fotografií. Studentky zaujalo např. takzvané vyvěšování vycházející z lezecké techniky na laně, které Ondru dokáže uvolnit a navíc mu umožní vzácný pocit nadhledu.
Maminka Marie Kubíčková je Lence i dalším asistentům moc vděčná. Profesí je porodní asistentka, po narození Ondry se ovšem její život radikálně změnil. Nevzdala to a navzdory tak těžkému postižení synovi umožnila žít v domácím prostředí co nejplnohodnotnějším životem. „Vidím na něm, jak ho rozvíjí sociální kontakty. Setkání s asistenty je jeho největší radostí, jsou to kamarádi, kteří mu ukazují svět – doslova ho vhodili do života,“ řekla paní Kubíčková, kterou Lenka Maťhová obdivuje jako mimořádně silnou ženu.
Téměř osmadvacetiletý Ondřej je upoutaný na vozík a nemůže mluvit, ovšem jeho mysl je jasná a dobře ví, co chce říci. Ke komunikaci proto používá komunikační tabulku s jednotlivými písmeny, obrázky a fotografiemi. Díky tomu je schopen vyjádřit vše, co potřebuje – zatímco řada jiných lidí s handicapem je odkázána pouze na vyjádření ano, nebo ne. Lenka Maťhová svým spolužačkám tuto komunikační tabulku s velkým nadšením ukázala, vysvětlila, jak se s ní pracuje, a pak je nechala si ji vyzkoušet. Zároveň shrnula i výhody dobrovolnického centra, které funguje jako druhá rodina. Představila jim také činnost Diakonie Rolnička, která nyní pomáhá více než 120 dětem i dospělým s mentálním a kombinovaným postižením z celého táborského regionu a kromě Soběslavi má svou pobočku i v Táboře. Jejím cílem je poskytovat komplexní služby, které mohou klienty provázet od dětství až do důchodového věku. „Můžete k nám přijít na praxi,“ dodala.
Světový den sociální práce vyhlásila v roce 1983 Mezinárodní federace sociálních pracovníků (IFSW). Každoročně se připomíná vždy třetí úterý v březnu a upozorňuje na smysl sociální práce jako profese a na její celospolečenský význam. Letošní téma je zaměřené na podporu sociálních vztahů mezi lidmi a jejich prostředím v souvislosti s jejich budoucností.
